Kristý píše...

Přehled o životě Kristý

2. března 2014 v 10:33 | Kristý
Zařekla jsem se, že nebudu už psát články jako jsou deníčky, ale nahromadily se mi některé fotky, a blbosti, že se mi jen stěží odolává. Upřímně, co si budeme povídat, stejně to tu nikoho nezajímá. Připadá mi, že většina blogerů nechává komentáře jen jako oplátku, a ti vytrvalejší se donutí i kousek přečíst. Což je trochu smutné, jak tu ten svět upadl, pamatuji ty doby, kdy se lidé o sebe navzájem ještě zajímaly a čerpaly od sebe motivaci, od toho byl přeci blog :). A když se přidají fotky, je to jako na facebooku, sluší, sluší... Nicméně, právě na blogu se dá dobře rozvinout i kritika.
Oh, bacha na mě, můj velkej milník v životě! Se školou jsme navštívili operu :D Moje první opera, a taky doufám, že už dlouho žádná nebude. Oblečení a vizáž jsem řešila až večer předtím, a i když nám učitel kladl na srdce, že si máme vzít šaty. Né že bych nechtěla bejt za dámu, ale šaty zrovna doma dvakrát nevedu.
No a co taky vykouzlit na krátých vlasech... Moc jsem nad tím nepřemýšlela a dala to na vyčesanou klasiku :) Kterou jsem na hlavě neměla už pěkně dlouho. Lidé když to viděli mě začali odrazovat od mého snu si nechat narůst dlouhou hřívu a abych se znova ostříhala. Těžké rozhodování s těma vlasama... :)

Nákupy Primark 2014

16. února 2014 v 23:17 | Kristý
Předpokládám, že všichni už slyšeli o nevídané slávě obchodu Primarku, který je nám nejblíž v sousedním Rakousku. Moje kamarádka a nová spolužačka se tam vydala s rodinou na nákupy již po druhé, a já tentokrát měla to štěstí se k nim přisrat a udělat si pěknej odreagovací den :) Plnej nákupů, utrácení peněz a zakončenej v "Lá". Co víc si přát. Básnila o Primarku celou cestu v autě.
Nejdřív se ale podělím o zážitek z rakouských WC. Po jejich návštěvě a celkově když jsem se po nákupáku rozhlížela, jsem se cítila jak sedlák ve městě (A to podotýkám, že jsem pyšná brňačka!) Tak čisté, samosplachovací, a jako správná češka přidávám, že ještě ke všemu zadarmo! :D. Následovala dvouhodinová návštěva Primarku. Zklamaná jsem rozhodně nebyla. A mít víc € vykoupila bych tam snad všechno. Ale s omezeným rozpočtem jsem se musela bohužel toho spoustu zbavit :(. Nakonec jsem si odvezla samé černobílé věci :D Nevím proč. Jsem z toho však nadšená! Sháněla jsem podobný věcičky už dlouho, ale pořád jsem se nějak vyhýbala koupi. Ale tady nebylo na dlouhé rozmýšlení čas, protože Primark se plnil rychlostí blesku a brzo nebylo k hnutí. Více jak polovina češi samozřejmě. I tak jsem si nákup tady strašně užila, a být v Česku nenakupovala bych snad nikde jinde a doufám, že se ke své rakouské sousedy zase brzy navštívím.

Jen tak k zamyšlení pro ty, co ještě nespí.

31. ledna 2014 v 1:48 | Kristý
Prosím za prominutí, už jsem celé měsíce nepsala něco takového jen tak.
Noc, tmavá a chladná už dávno přesáhla svoji polovinu. Celé město již zcela určitě spí, a vzhůru zůstali jen ti nejvytrvalejší, nebo snad těžkost na duši jim nedovolila ještě zalehnout? Mezitím, co budovy tam venku tiše pokrývá bílá ledová peřina, někdě v těch budovách se stále i přes zdárný klid se odehrávají nezvratné osudy a neuvěřitelné příběhy tamnějších obyvatel. V ulicích se toulají ztracené kočky bez domova, stejně tak jako lidé, kteří utíkají a neví kam. Ozývá se poslední zdařilé a hlasité rozbití skla, prásknutí dveřmi. V této noci můžeme zcela zřetelně naslouchat vzdáleným zvukům aut, a obdivovat to zdánlivé ticho.
 
 

Reklama