Přechod na SŠ

2. února 2014 v 0:05 | Kristý |  Články na téma
Za pár měsíců toto čeká spoustu deváťáků, už brzy se začnou podávat přihlášky, dělání srovnávaček a další příjemné věci. Rozhodla jsem se, že na toto téma sepíšu článek. Nebude se jednat o žádný typy a triky jak se nalíčit, jak co nejlépe podlézt novým učitelům a jak se zavděčit neznámým spolužákům. Jen vám povyprávím svoje zkušenosti a svůj příběh, jak to vidím já...
Přechod na střední školu pro mě byl a stále je celkem obtížný. Jsem v prváku na zdravotnickém lyceu, ve třídě ani jeden kluk, za to máme třídního učitele a příšerné záclony na oknech. Otřesnej šok, oproti mé základní škole. A to nezmiňuji to, že naše škola je církevní. Opravdu veliký rozdíl.
Něco málo o mojí základce...
Moje základní škola byla na stejné ulici, na které jsem bydlela. Měla jsem se třídou velmi pěkný vztahy, kupu přátel, nespočet zážitků a štěstí na učitele. Oni znali mě, a respektovali, a já znala a respektovala je. Byla jsem Kikina, ta co se do všeho hrne, všeho se účastní, celkem chytrá, ukecaná a šíleně akčné. Vyhrála jsem pár soutěží, psala do školního časopisu, moderovaly jsme s holkama některé školní akce, pořádaly soutěže a vymýšlely ples.
Spolupořadatelka stanovaček, rozlučáku, yeah, toto jsem byla já. Seděla jsem s nohama na stole, jak největší frajerka své doby, prokecala téměř celou hodinu a jedničky se jen hrnuly lusknutím prstem. Učitelé byli trpěliví a byla s nima sranda. Základka byla slušně zařízená, a chodilo nás tam celkem tak 600 žáků. Brala jsem je jako rodinu. Cítila jsem se zde bezpečně. Drželi jsme při sobě a byli kámoši. Není divu, že mi bylo líto toto všechno opustit....

A teď něco málo o mé nové škole, avšak rodinou bych to nenazývala v žádným případě. Jen tak pro info, šla jsem tam jen proto, že mě tento obor jakž takž zajímá a hlavně vzali mě na průměr a pohovor.


Do školy dojíždím asi 25minut. Na škole je pouze 300 žákyň. Ano, skoro samé žákyně. Na začátku jsme absolvovali adapťák, což bylo fajn. Ale stejně jsem těm spolužačkám moc nevěřila. Byly pro mě divný, neznámý a vůbec né jako moji staří spolužáci. První 3 měsíce jsem se sice bavila se spousty lidma, ale to bylo jen takové poznávání, nějaký čas jsem se do školy vůbec netěšila. Sice jsme konaly nějaký malý akcičky, jako zajít si na pivo, nebo do čajky s novou třídou, ale necítila jsem se ve svý kůži. Copak tito lidé by mohli pochopit můj humor, moje chápání a myšlení?
Škola je to stará a nemoderně zřízená. Máme malou šatnu, malou tělocvičnu, zastaralou třídu a polorozbitou posilovnu velikosti našeho obýváku doma a 5 pater. První šoky za sebou. Aspoň ty záchody máme pěkný. Na základce bylo všechno nové a velké... Co je faktem, na všechno se dá a hlavně musí zvyknout...
Učitelé (spíše z většiny učitelky) velmi často a rádi říkají "Toto už umíte ze základky, jedeme dál." a moc se neštvou ani s klasifikací, která je o dost přísnější než bylo mým zvykem. Nároky se zvýšily, ale já, zlenivělá Kristý, se k tomu nějak nemám. Známky šly doopravdy hodně rychle dolů. Jedna věc je, že jsou vyšší nároky, druhá je, že pro to nehnu ani prstem, proč? Vždyť nikdy jsem nemusela.
Po pár měsících jsem začala navazovat pevnější přátelství. To bylo tak nějak před Vánoci. Už z nich nejsem tak vyjevená a na jejich divnost jsem si zvykla. Ne, nebudu vám lhát, že tojsou lidi jak ze základky. Ale rozhodně nejsou špatný a stojí za to je poznat. Další věc co mě zarazila je přístup těch lidí. Na základce jsem byla zvyklá na to, že se k sobě všichni chováme mile a kamarádsky, moc se nepomlouváme a respektujeme se. Tady upřímně mezi náma ty pomluvy jen lítaj (No je nás 24 holek!), lidi nejsou tak ochotní a milí, ale dost tu vidím přístup každej sám za sebe. A co jsem se zatím na sš naučila v kolektivu je, že nikdy nemám nikomu věřit, jen sama sobě a nesmím být na lidi příliš hodná, protože toho po čase každej využije a taky že si nesmím brát všechno příliš k srdci.
Od té doby, co tam máme s holkama takovou svoji partičku, děláme v hodinách absolutní nic. Už dávno nepatřím mezi výherkyně soutěží, ani neplatím za tu chytrou, nejsem ani žádná pořadatelka... Nejsem "No přece jejich Kikina!" ale jen "nějaká Kristýna", jedna z mnoha dalších. Aspoň si tak připadám. Ale je to po čase lepší :) našlo se i pár lidí , se kterejma se dobře dá jít zapařit, a holky, se kterejma se dá jít jen tak ven, něco podniknout a užít si to, ale důvěru a oporu čekám jen od své kamarádky ze základky.
Nepřináším vám žádné typy a triky jak byt v nové třídě ta největší královna a jak to v klidu zvládnout a hladce projít. Protože takovej typ neexistuje. Nezáleží jen na vás, ale i na lidech okolo. Nic nejde hladce a připravit se na něco neznámého nejde. Obecně se radí že nemáš nikoho hned pomlouvat, že máš přijít slušně, a být hodná až to není pěkný. Ale jestli taková nejseš, ono se to stejně časem projeví. Pamatuj si ale jednu věc, že noví spolužáci ať se tváří jakkoliv sebevědomě, ať říkají co chtějí, tak se cítí úplně stejně jako ty.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xefe xefe | Web | 2. února 2014 v 0:19 | Reagovat

Já chci taky do školy.:( ALe je pozdě plakat nad rozlitym mlíkem.:D Nuže,ale jinak moc hezkej článek a blog děvče.:)

2 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 2. února 2014 v 8:43 | Reagovat

pěkný článek, já když jsem šla na střední, tak jsem myslela, že umřu :-D dojíždět v mrazu 12km a stát v buse kde se všichni potí, to bylo hroznéé, ale zvykla jsem si a ve škole to bylo zezačátku také šílené, vždycky při testech sem si myslela, že dostanu max 3 ale prdlajs dostavala jsem samé 4 a 5 a nechápu jak je to možné :-D ted uz mam nastesti odmaturovano

3 Michelle K. Michelle K. | Web | 2. února 2014 v 9:33 | Reagovat

hezkej článek :) dočetla jsem ho až do konce :) Já jsem na osmiletém gymnáziu,takže jsem základku opustila už po páté třídě...Kolektiv na základce jsme měli nic moc a na gymplu mě mezi sebe nebrali skoro 3roky...Ale teď je vše jiné, myslím, že až na pár výjimek máme kolektiv skvělý :)

4 Annie Annie | Web | 2. února 2014 v 12:10 | Reagovat

Tak to já jsem to měla úplně naopak. Sice jsem si myslela, že naše třída na základce je ta nejlepší a nic ji nemůže nahradit (bylo to vážně fajn). Ale když jsem přišla na střední (gympl) tak to bylo ještě lepší. I když nás je 34, tak máme úžasný kolektiv. A nejen to - celkově ta škola, učitelé - všechno je lepší než na základce.
To je můj příběh a chápu, že to může být i naopak, jak píšeš.

5 Mrs. Writer Mrs. Writer | E-mail | Web | 2. února 2014 v 14:10 | Reagovat

Letos přecházím na střední školu a jsem na to docela zvědavá. Na základce máme - snad? - dobrý kolektiv, ale stejně je tam pár trhlin. Od přestupu si slibuji docela dost, sice budu dojíždět, ale jestli mě na tu školu vezmou, budu v sedmém nebi.. Tak uvidíme jak to se mnou dopadne :)) Doufám, že dobře :D

6 Moníí. Moníí. | Web | 2. února 2014 v 14:56 | Reagovat

já jsem v primě na gymplu, šla jsem z 5., takže tohle všechno vlastě prožívám. U nás byly pomluvy spíš na základce, pro mě je třída na gymplu mnohem lepší, lepší lidi se kterýma si víc rozumím, škola mi taky víc vyhovuje, takže já jsem naštěstí spokojená:)

7 Dulce Nika Dulce Nika | Web | 2. února 2014 v 15:39 | Reagovat

ja som už na gympli 6 rokov a aj napriek tomu niečo také poznám, niekedy sa dokážeme dať dokopy ako trieda, ale niekedy je to čisto skupinka tu a skupinka tam. Ale keď si spomeniem na zš, tak to bolo v pohode, no keď som odišla po 4. ročníku, tak sa tie vzťahy dosť naštrbili a teraz už len málo s kým z bývalých spolužiakov vychádzam, žiaľ...

8 Date tree Date tree | E-mail | Web | 2. února 2014 v 17:38 | Reagovat

To my se s jednou kamarádkou seznámily už v červnu na burze učebnic a od prvního dne jsme po sobě pokukovaly s druhou, se kterou teď sedím. Když už jsme se začaly bavit říkala, že jsme vypadaly z celé třídy nejnormálnějc :-D

9 Myself** Myself** | Web | 2. února 2014 v 19:07 | Reagovat

Já moc ráda vzpomínám na základní školu :) Ty časy byly fajn :) nikdo jsme nic neřešili a dělali jsme si, co jsme chtěli. Ani učit jsem se nikdy nemusela a známky byly dobré :) a teď? Střední škola je peklo. Samé učení a žádný volný čas. Nedá se to srovnávat :) na fotkách vypadáte super :)

10 Monbella Monbella | Web | 2. února 2014 v 21:52 | Reagovat

Pro mě byl přechod na sš pohodový, jelikož jsem šla se spolužačkou ze základky :-) Učitelé na nás byli hodní a partu jsme utvořili hned v druhém seznamovacím týdnu na chatě :-)

11 cincina cincina | Web | 3. února 2014 v 20:03 | Reagovat

Hehe... já základku NESNÁŠELA. Byla jsem neskutečně ráda za přechod na Sš:) A vyplatilo se to. Sice tam moc lidem nevěřím a nikomu se nijak extra nesvěřuju, ale kamarádky mám:) A dokonce se se mnou baví i kluci, což na základce byl velký problém... takže já jsem jednoznačně pro střední. Sice se učím více, než na základce... ale nikdy bych se tam už nevrátila.

12 mengano mengano | E-mail | Web | 4. února 2014 v 9:04 | Reagovat

Víš, trochu mě zarazilo, že sis vybrala školu podle toho, že tam nebyly přijímačky a obor tě zajímá jen "jakž takž". Přitom obor, který studuješ je náročný. Práce zdravotní sestry není lehká a uvidíš spoustu lidského utrpení. K takové práci by měl mít člověk vztah, není to obyčejné "zaměstnání".
Neber tuhle moji poznámku jako nějaké poučování, to jsem na mysli opravdu neměla:) Vím, jak se moje dcera mořila, když si vybírala po základce střední školu. V 15 letech je dost těžké se rozhodovat o svém dalším životě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama